Charakteristika oblasti Králického Sněžníku
Velmi členitá, rozmanitá a turisticky atraktivní oblast na rozhraní Čech a Moravy. Podmanivý horský kraj s malebnou přírodou a panoramatickými výhledy. Strmé svahy hor a jejich hřebeny nabízejí své krásy po celý rok. Průzračná voda, rozlehlé louky, hluboké lesy a tichá údolí jsou kulisou náročných výstupů i odpočinkových výletů. Drsné klima činí oblast rájem zimních sportů. Lyžařská střediska uspokojí náročné lyžaře i vyznavače adrenalinu. 

Nadmořské výšky: 
Králický Sněžník 1423 m, Malý Sněžník 1337 m, Klepý 1144, Sviní hora 1232,
Podbělka 1307 m, Sušina 1321 m, Srázná 1074 m. Jeřáb 1004 m, 
Větrný vrch 807, Suchý vrch 995 m, Buková hora 958 

Králický Sněžník
je po Krkonoších a hrubém Jeseníku třetím nejvyšším masivem v České republice. Od roku 1990 je tento masiv přírodní rezervací. Jméno Sněžník získal od sněhu, který jeho vrchol pokrývá osm měsíců v roce. Alois Jirásek jej ve svých zápiscích nazývá Králickou Sněžkou. Pod jeho vrcholem ve výšce 1380 m.n.m. pramení řeka Morava. Králický Sněžník 1424 m.n.m. je střechou Evropy, na jeho jižním svahu, na hraničním vrcholu Klepý 1144 m.n.m. se nachází rozvodní uzel tří moří – Severního, Baltského a Černého. Poláci nazývají tento vrch Trojmorski Wierch. Na vrcholu Králického Sněžníku se zachoval kamenný trojmezník označující někdejší hranice království Českého, markrabství Moravského a hrabství Kladského. Od roku 1932 je tu socha slůněte, kterou vztyčili pravidelní návštěvníci, členové spolku Pražská secese, při příležitosti 10. výročí založení spolku. Z vrcholu je výhled na Hrubý Jeseník, Orlické hory a při dobré viditelnosti na Beskydy, Krkonoše i olomoucké věže.
Při výstupu na vrchol uvidíme Pazeltovu jeskyni, na svahu Podbělky ve výšce 874 m.n.m. objevenou roku 1864. Je volně přístupná. Její celková délka je 45 m, jeskyní dóm má rozměry 14x7 m a nalezneme zde až 6 m hluboké jezírko. Jeho voda je součástí kilometry dlouhého podzemního systému a vyvěrá v Mléčném prameni. Tvarožné díry nejsou volně přístupné, jejich dosud prozkoumaná část má 240 m, z nichž 60 tvoří vodní tok. V labyrintu těchto děr si dle kronik schovávali nářadí italští zlatokopové. Vodopád pod Strašidly v rokli Ve Srázném sestává z několika kaskád je vysoký 18 - 28 m. Vlaštovčí kameny tvoří soustava rulových skalních srubů s kamenným mořem.
Hřebenová tůra Vás dovede na Mokrý hřbet s vřesovištními rašeliništi a k pramenu řeky Moravy.
Více na www.sneznik.cz.
 
Jeřáb 
1004 m nad mořem, dle nějž se okolí nazývá Jeřábí (Hanušovická) vrchovinou. Jeho pýchou jsou husté smrkové lesy. Na jeho úbočí je známé poutní místo sv. Trojice. K jeho vzniku se váže pověst o houslistovi a medvědovi. Původní kapli postavili v r. 1786 obyvatelé Králik, když zde našli útočiště před vojsky krále Fridricha II. Blízko kaple je léčivý pramen Haltmarka. 
 
Srázná
1074 m.n.m dříve nazývaná Sviní vrch. Původ tohoto názvu prozrazují stopy divočáků v hřebenových rašeliništích mezi Souší 1224 m.n.m. Husté smrkové lesy mění se stoupáním svůj charakter na divoký až pralesní. Na jejím úpatí je pramen Malé Moravy, prudký spád potoka vytváří řadu romantických peřejí a menších vodopádů, jak nabírá tok na síle, prodírá se balvanitým korytem a skalní prahy překonává několikametrovými vodopády, při překonání skalní průrvy padá voda z výšky čtyř metrů. 

Rozhledny
užít si krásných výhledů do zdejší krajiny můžete i díky rozhlednám Val, Klepý, Suchý Vrch, Křížová Hora a další.

Králíky
město založené v první polovině 14. stol. jeho počátky jsou spojeny s těžbou železa a stříbra a rýžováním zlata v nedaleké Moravě. V roce 1577 je koupil Zdeněk z Valdštejna, který zahájil stavbu kostela a domů kolem náměstí. Tradice výroby upomínkových předmětů s náboženskou tématikou sahá do 17. stol.. Od 1780 se zde vyráběly tradiční vánoční betlémy, které se s úspěchem prodávaly po celé Evropě i v Americe. Chloubou králického řezbářství byl typ Benátské město, řadu takových betlémů darovali jejich autoři klášteru na Mariánském kopci. Tradice byla přerušena až rokem 1945.
Náměstí dominuje klasicistní radnice z roku 1796. Jsou tu domy barokní, empírové a klasicistní. Uprostřed prostorného náměstí je socha přadleny z roku 1851. Malé náměstí zdobí morový sloup z roku 1730. Sídlo městského muzea je zajímavé nejen budovou, ale především historickou a přírodovědnou expozicí. 
Mezi restauracemi města zaujme hotel Zlatá labuť s renesančními křížovými klenbami v přízemí, jehož současný vzhled je z přestavby z roku 1736.
Kolem roku 1700 byla postavena dolní klášterní brána zdobená čtyřmi sochami, včetně archanděla Michaela z roku 1780, kterou vstoupíme na křížovou cestu s devíti kapličkami z roku 1704, lemovanou starými lipami, ústící před branou kláštera na Mariánském kopci. Součástí vzácného historického komplexu je i kostel Nanebevzetí panny Marie zdobený freskami ze začátku 18. stol. 
Více na www.orlicko.cz.

Dolní Morava
je obec s historií datovanou od druhé poloviny 16. století. Do roku 1801 byla přifařena k Malé Moravě. Územní rozlohu získala roku 1960 sloučením Velké Moravy, Dolní Moravy a Horní Moravy. Leží v klidové oblasti parku Králický Sněžník, je výchozím bodem pro výstup k jeho vrcholu, ke kterému Vás provází naučná stezka s patnácti zastaveními. Dolní Morava je lyžařské středisko se sjezdovkami všech stupňů náročnosti, včetně černé, která je jednou z nejstrmějších a nejrychlejších u nás. Tradici a špičkové podmínky tu má snowboarding. 
Více na www.obecdolnimorava.cz.

Malá Morava
má svůj název od stejnojmenné říčky, která jí protéká a ústí zde do řeky Moravy. První zmínky jsou datovány do roku 1350, ke znovuobnovení rychty došlo v roce 1563. Rozkládá se na území, které vzniklo administrativním sloučením vesnic roztroušených na svazích Hrubého lesa a Králického Sněžníku. Dříve zde byl poštovní úřad a četnická stanice. V současnosti je Malá Morava obcí rozvíjející cestovní ruch s okolím nabízejícím nedotčenou přírodu turistům, cyklistům i vyznavačům bílé stopy. 
více na www.obecmalamorava.cz.

Zlatý Potok
byl pravděpodobně založen ve druhé polovině 16. století. Dochovaná pozemková kniha je z roku 1603. Svůj název má od stejnojmenného potoka, který jím protéká, tvoří zemskou hranici a ústí zde do řeky Moravy. Původní stavení byla roztroušena na severním úbočí Jeřábu, byla zde jednotřídní německá obecná škola a státní myslivna. Roku 1930 se zde nacházelo 26 usedlostí a žilo zde 147 němců a 7 čechů, toto předurčilo další poválečný vývoj. Vylidněná podhorská dědinka již původního osídlení nedosáhla. Drsná příroda neláká nové obyvatele, byla objevena rekreanty, kterým má co nabídnout.

Hanušovice
Hanušovice byly založeny počátkem 14. století za první rolnické kolonizace. Byla to dnešní takzvaná horní ves kolem kostela v údolí Hanušovického potoka. Založení vsi iniciovala kolštejnská vrchnost, pod niž Hanušovice patřily až do roku 1848.
V období 15. století v průběhu česko-uherských válek byly Hanušovice vypáleny, k obnově obce došlo až v 16. století. V tomto období vznikla u jižního okraje obce osada Holba. V roce 1874 byl v osadě Holba založen pivovar. V roce 1923 byla osada Holba spojena s Hanušovicemi a Hanušovice byly povýšeny na městečko. V období druhé světové války byla na území Hanušovic nacisty zřízena pobočka koncentračního tábora Gross Rossen a několik táborů pro zajatce. V roce 1975 byly díky svému růstu Hanušovice při příležitosti 650 let od první písemné zmínky povýšeny na město. Na území města najdeme několik kulturních památek a pivovar s muzeem.

Lázně Velké Losiny 
byly založeny u sirných pramenů teplých 20-30st. První zmínka o lázeňské léčbě je z roku 1592. V letošním roce zahájí provoz Therme Losiny jedinečný termální park, který u nás nemá obdoby. Jako jediný u nás nabízí relaxační a regenerační vodní svět i bazény, napuštěné zdejší termální sirnou vodou . Lázně obklopuje park z roku 1861 s vzácnými stromy, porosty rododendronů a azalek

Lesy
o rozloze 19 500 ha jsou spravované Lesní správou Hanušovice, jejich plocha je rozprostřena na JZ a západních svazích Hrubého Jeseníku, Hanušovické a Staroměstské pahorkatině, masivu Králického Sněžníku v rozloze cca 3 000 ha a na severních svazích Jeřábu. Z 84 % jsou smrkové, 4 % tvoří další jehličnany, 12 % je stromů listnatých, z toho 6 % jsou buky. Šumící lesy lákají nejen romantiky, jsou i splněným snem houbařů a borůvkářů.

Linie těžkého opevnění
Králíky leží na Linii těžkého opevnění složené z lehkých řopíků, pěchotních srubů i tvrzí, vybudované v letech 1936-1938. Vedla od vrcholu Sušiny 1321 přes vrchol Podbělka, Červený Potok, Králíky dále na Mladkov. Zpřístupněné jsou dělostřelecká tvrz Bouda, nejvýznamnější komplex svého druhu, dostupná ze Suchého vrchu, turisticky atraktivního místa s rozhlednou. Pěchotní srub K-S5 U potoka (Červený Potok), dělostřelecký srub Dolní Morava, pozorovatelna K-S 12b zvaná Utržený, se zachovaným původním pancéřovým zvonem, součást nedokončené tvrze Hůrka. Mnohé objekty slouží jako muzea. Srub U cihelny (Králíky) je místem konání každoročních srpnových oslav. Jako nejsilnější a nejodolnější samostatná pevnost se zdmi dosahujícími šíře 275 a stropem 250 cm byl na zkoušku opevnění vystaven německé palbě všemi dostupnými zbraněmi až do ráže 210 cm a stal se legendou.
Podrobné informace na www.opevneni.cz